Ze 30. září 1260 pochází latinsky psaná listina, týkající se koupě klášterních pozemků v Louce u Znojma. Kupujícím je purkrabí na Vranově Vikart z Trnavy (Thürnau), šlechtic, který patřil k družině Přemysla Otakara II. Jako jeden ze svědků je uváděn "dominus Werner plebanus de Zlawinc", tedy farář Werner ze Slavonic. Tato listina je prvním uchovaným písemným dokladem o Slavonicích.

Doba rozkvětu města přichází v šestnáctém století. Slavonice se v roce 1560 stávají sídlem poštovního úřadu na trase Vídeň - Praha a ocitají se tak na centrální trase monarchie, což přináší rozkvět zejména místnímu obchodu. Výsledkem silného postavení zdejšího patriciátu byl všeobecný stavební rozvoj města, přičemž jeho jedinečný renesanční ráz se naštěstí dochoval dodnes.

Stručnou historii města najdete zde, podrobnou zde.

• Znáte svoje město?
• Slavonické podzemí
• Nová publikace k dějinám Slavonic
• Kostel Božího Těla a sv. Ducha
• Říkali mu pistolník
• Máte doma staré fotografie?
• Web Slavonice-Zlabings
• Stručná historie Slavonic
• Podrobná historie Slavonic
• Krása i tajemství neznámého podzemí
• Dějiny Židů ve Slavonicích
• Železná opona
• Stavitel Leopold Estreicher
• Poutní kostel Božího Těla
• Bílkovská kaple se farním kostele ve Slavonicích
• BUTZOVÉ z Rolsperka
• J. M. Butz z Rolsbergu, potomek významné slavonické rodiny, dvousté výročí úmrtí