
Kaple Božího těla (sv. Ducha)
Byla založena už roku 1280, jak dokládá zpráva inzerovaná v listině
ze 1473. A dokládají to rovněž biskupské odpustky pro kapli Corporis
Christi ve Slavonicích z roku 1292 a jejich potvrzení roku 1296
olomouckým biskupem. Zasvěcení kaple Božímu tělu bylo tehdy ojedinělým
činem v Čechách.
Původně založená kaple z konce 13. století byla zřejmě ve stávajícím
rozsahu, ale s nižší výškou klenby presbytáře a asi o obdélné,
původně plochostropé lodi. Původní klenbu nesly oblé přípory s
dolní částí ve tvaru na špičku postaveného kužele a stěny členily
zalamované římsy. Při obléhání města husitský hejtman Jan z Vícemilic
vypálil kostel, který byl na náklady města obnoven a nově vysvěcen
už roku 1437 " presbytář byl zvýšen a nově zaklenut síťovou klenbou
parléřovského typu (vzorem vysoký chór chrámu sv. Víta v Praze)
a opraveny vnější zdi.
Už roku 1475 se připravuje dostavba kostela " byly slíbeny odpustky
všem, kteří přispějí nebo se budou podílet na další stavbě kostela,
který byl nově vysvěcen roku 1491. V této době za vlády uměnímilovného
Jindřicha IV. z Hradce docházelo na jeho državách k přestavbám
jednolodních kostelů ve dvoulodní dle rožmberského vzoru. Stavební
huť, která patrně nejprve působila na stavbě kostela sv. Jakuba
v Telči, pracovala poté v oblasti Slavonic: v kostele Božího těla
byla loď nadstavěna a rozdělena osmibokými pilíři na dvoulodní
prostor sklenutý pozdě gotickou hvězdovou klenbou (ve dvou středových
polích) a křížovou obkročnou klenbou (ve čtyřech krajních polích),
s novými vstupními portály. Klenební žebra se zasekávají přímo
do pilířů a zdí, jsou tenká a sražená. Kromě vstupních portálů
se zachovaly i kamenné menzy oltářů. V souvislosti se zaklenutím
kostela byly k lodi přistavěny pultovou stříškou zakončené opěrné
pilíře. Tehdy bylo upravováno také západní průčelí, do něhož byl
zasazen pravoúhlý portál s přesekávanými pruty.
Ve druhé polovině 16. století se kostel stal protestantským pod
názvem kostel svatého Ducha a zřejmě byla zřízena kruchta. Ve třetí
čtvrtině 17. století byla přistavěna severní boční loď, dokončená
roku 1677, a roku 1820 vznikla jižní Loretánská kaple.
Z interiérové výbavy je pozoruhodný rokokový poutní oltář božího
Těla slavonického sochaře a řezbáře Jana Schauera z roku 1780,
původně byl umístěn ve středu lodi před triumfálním obloukem, hlavní
oltář je patrně raně barokní, s mladším hlavním obrazem Korunování
Panny Marie z roku 1771 od F. L. Deisseingera. Na středu boční
lodi je oltář sv. Floriána a sv. Rozálie s malovaným iluzivním
pozadím. Pouze z historických zpráv víme o malbách na vnějších
zdech kostela s náměty sv. Veroniky a sv. Kryštofa (1933 nahrazena
mozaikou). Na vnější straně čelní zdi presbytáře jsou dosud patrné
zbytky malby Panny Marie.
Už koncem 15. století se u kostela uvádí poustevna situovaná proti
hlavnímu vchodu, kde dodnes stojí obytný dům. Byla zrušena až v
roce 1786.
Zachovalo se: