HomeČlánkyFotogalerieKalendářKatalog odkazů

Podobné články

K dějinám Č. Rudolce

Slyšení v Senátu

Dušičky

V Lidéřovicích

Maříž

Příběhy - St.Město

Výzkumy ve S. Hobzí

XII. Č. Rudolec

XI. Č. Rudolec

X. Č. Rudolec

IX. Č. Rudolec

VIII. Č. Rudolec

KSČ proti církvi

VII. Č. Rudolec

Seznam usmrcených

VI. Č. Rudolec

V. Č. Rudolec

IV. Č. Rudolec

III. Č. Rudolec

II. Č. Rudolec

I. Č. Rudolec

Sudety

hranice

Podobná témata

Okolí Slavonic

Spolky

Hodnocení

Průměrná známka je 1.4.
Hodnotilo 5 čtenářů.
Tuto stránku shlédlo 9052 návštěvníků.

Udělte svoji známku
(5 nejhorší, 1 nejlepší)

XI. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955

Rok 1952 přinesl nové zostření situace. Ta se projevila především politickými změnami na MNV v Českém Rudolci. Léta 1952 a 1953 jsou léty prověrek a kritiky funkcionářů za jejich nedostatečně socialistický postup. Podobné případy nacházíme téměř ve všech obcích. Zde došlo k bouřlivé kritice předsedy MNV Hlaváčka v červenci 1952. Bývalý předseda MNV Vávrů kritizoval nynějšího předsedu Hlaváčka a jeho náměstka Kříže za rozklížení obce, nejednotu a nedostatečně lidově - demokratický přístup. Hlaváček sice podle klasického modelu přistoupil k sebekritice, ale neopomněl zdůraznit ani úspěchy a dobré věci, které se za jeho předsednictví podařily. Závěrem celého zasedání bylo odvolání Hlaváčka a volba nového předsedy MNV Kvapila. Tento rok byl i rokem velkého procesu se skupinou "Slánský a spol." a atmosféra nejistoty dosáhla na jeho konci vrcholu. V prosinci 1952 došlo k další obvyklé akci diktatury, když byl také na MNV Českém Rudolci vypracován seznam vesnických boháčů a ten vzápětí odhlasován. Objevila se v něm jména Ferdan, Štanglová, Bína, Polívka a Pražský. Je jistě zajímavé, že Bína a Pražský, kteří oba provozovali v Rudolci hostinskou živnost, o tři měsíce později zasílají MNV přípisy, v nichž oznamují složení svých živností, aby se tak vyhnuli onomu zařazení. Leopold Pražský dokonce zaslal MNV v dubnu 1953 dopis, v němž na základě složení živnosti žádá o vyjmutí svého jména ze seznamu: "K vědomosti uvádím složení živnosti hostinské dnem 28. 2. 1953 a zůstává mě pouze jediná živnost malozemědělská a žádám proto okamžitě zrušení hanebného titulu ´vesnického boháče´, kterýžto mě nebyl úředně až dosud oznámen a činí mě a celé rodině v životní dráze překážek. Prosím o okamžité vyřízení, odvolání a zrušení hanebného titulu."

V letech 1952 a 1953 se Český Rudolec stále nevymanil ze schodkového rozpočtu. Jen pro ilustraci činily výdaje za rok 1953 částku 597 800 Kč, zatímco příjmy pouhých 214 900 Kč. I v této oblasti však v polovině padesátých let dochází k jednoznačnému podřízení státním direktivám a schodkový rozpočet je od roku 1955 nemyslitelný. Za každou cenu tak musely rozpočty vykazoval rovnost příjmů a výdajů. Samozřejmě, že tato událost souvisela s měnovou reformou z konce května roku 1953, která přinesla občanům ze dne na den nenadálé znehodnocení jejich úspor. Hospodářská situace Českého Rudolce byla logicky postavena na lesním hospodářství a zemědělství. Lesy obhospodařoval stát, zatímco mezi zemědělci se ještě ve druhé polovině padesátých let vyskytovali soukromí hospodáři, jichž však ubývalo. Ke zlomu došlo skutečně v polovině padesátých let, když k 10. lednu 1955 bylo na zdejším státním statku zaměstnáno celkem 239 občanů, zatímco soukromě hospodařících bylo pouze jedenáct. O rok později již jde o 292 zaměstnanců státních statků oproti zbylým pěti soukromým malozemědělcům. I zde tak na konci padesátých let došlo k definitivnímu zániku soukromého zemědělství.