HomeČlánkyFotogalerieKalendářKatalog odkazů

 

 

K dějinám Č. Rudolce

Slyšení v Senátu

Dušičky

V Lidéřovicích

Maříž

Příběhy - St.Město

Výzkumy ve S. Hobzí

XII. Č. Rudolec

XI. Č. Rudolec

X. Č. Rudolec

IX. Č. Rudolec

VIII. Č. Rudolec

KSČ proti církvi

VII. Č. Rudolec

Seznam usmrcených

VI. Č. Rudolec

V. Č. Rudolec

IV. Č. Rudolec

III. Č. Rudolec

II. Č. Rudolec

I. Č. Rudolec

Sudety

hranice

 

Okolí Slavonic

Spolky

 

Průměrná známka je 2.66.
Hodnotilo 6 čtenářů.
Tuto stránku shlédlo 8576 návštěvníků.

Udělte svoji známku
(5 nejhorší, 1 nejlepší)

1

2

3

4

5

 

   

X. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955

Již v lednu 1950 zažila obec historický okamžik, když zde došlo dne 28. 1. 1950 k prvnímu civilnímu sňatku mezi Růženou Svobodovou a Františkem Švarcem. Novomanželé dostali od MNV Český Rudolec dar 5 000 Kč. Tato událost souvisela s proticírkevním postupem nového režimu, který se snažil mnoha způsoby omezit působení katolické církve. Právě zdejší farář Adámek se však měl stát pro diktaturu přetrvávajícím velkým problémem. Střet s mocí jej však čekal až v roce následujícím. V roce 1950 se Český Rudolce dočkal také zřízení vlastní mateřské školy a v listopadu také poradny pro matky a děti. Velkým problémem se však stávala školní docházka ve školství základním, což bylo konstatováno hned na několika schůzích MNV. Konstatování špatné docházky tak bylo na schůzích zastupitelů střídáno s projevy o nutnosti výchovy nového socialistického člověka ve škole. Obci se v roce 1950 nevyhnula ani akce sběru mandelinky bramborové či přednášky o zrádném působení imperialistické vatikánsko " americké reakce v souvislosti s čihošťským případem. Na jedné straně zde tak plyne život obyčejných lidí, pro které je hlavním tématem zřízení mateřské školy či zřízení masny. Na straně druhé jsou děti vychovávány v socialistickém duchu, atmosféra je plna silných slov o možnosti dalšího válečného konfliktu, objevují se první oběti režimu. Hlavní údery totality měly přitom teprve přijít.

Rok 1951 byl doslova naplněn veřejnými propagandistickými akcemi. Pochody míru, mírové rezoluce, manifestace proti korejské válce, akce sběru mandelinek, první máj v duchu blížícího se válečného konfliktu, vyhrocená atmosféra žní " to všechno vytvářelo atmosféru napětí a strachu. V červenci 1951 navíc otřásl celou republikou případ babické vraždy, při které byli v Babicích na Moravskobudějovicku zastřeleni tři komunističtí funkcionáři. Následná vlna represí přinesla velké procesy s tamními sedláky, kteří odmítali vstoupit do družstva, mezi popravenými byli nakonec i dva faráři, kteří měli spolupracovat s "agenty". Následovala opatření církevních referátů KNV i jednotlivých ONV, která se zaměřila na "reakční" duchovní. Dne 16. 7. 1951 došlo k jednání tzv. okresní církevní pětky v Dačicích, která se zabývala problémovými duchovními svého okresu. V jejím rozhodnutí najdeme i tato slova:"Faráře Adámka z Českého Rudolce přeložit na jiný okres, resp. do Želiva (internační klášter, pozn. autora), poněvadž jest to kněz, jehož reakční smýšlení působí na ostatní duchovní v okolí." Nejenže byl tedy František Adámek nebezpečný pouze pro své působení v obci, režim mu zde dokonce přisoudil roli jednoho z "rozvratných živlů" i pokud jde o působení na další duchovní. Dne 26. července 1951 se pak konala porada krajského církevního referátu v Jihlavě, na které byl vypracován seznam jedenácti nejproblematičtějších duchovních celého kraje. Opět zde nacházíme jméno faráře Adámka, u kterého je navíc připomínka:"U Hrabala a Adámka, kteří působí v pohraničním pásmu je důvodné jejich odstranění v důsledku nových opatření o bezpečnosti státních hranic."2 Dostávalo se mu tak mimořádné pozornosti ze strany bezpečnostních orgánů. To vše v situaci, kdy se začal budovat v blízkém pohraničí železná opona, tudíž byl každý nebezpečný "živel" v blízkosti hranic dvojnásob nebezpečný. Adámek byl vzápětí nato 2. 8. 1951 skutečně odvezen do Želiva, internován a posléze přeložen na jiné působiště. Rok 1951 byl významný také pro zdejší školu, která byla díky školské reformě změněna v osmiletou a jejím ředitelem se stal B. Macků. V padesátých letech pak narůstal počet žáků, kteří přicházeli do Rudolce z okolních obcí.

16. 4. 2004

Autor: Michal Stehlík
Redaktor: rebjonok




 
   

 

názory čtenářů o autorovi články tohoto autora

(c) 1998-2002 Slavonická renesanční společnost (c) design Studio Pomezí