|
K dějinám Č. Rudolce Slyšení v Senátu Dušičky V Lidéřovicích Maříž Příběhy - St.Město Výzkumy ve S. Hobzí XII. Č. Rudolec XI. Č. Rudolec X. Č. Rudolec IX. Č. Rudolec VIII. Č. Rudolec KSČ proti církvi VII. Č. Rudolec Seznam usmrcených VI. Č. Rudolec V. Č. Rudolec IV. Č. Rudolec III. Č. Rudolec II. Č. Rudolec I. Č. Rudolec Sudety hranice Okolí Slavonic Spolky
|
|
|
IX. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955První důsledky komunistického vítězství přinesly již následující dny. Farář Adámek musel již na zasedání 23. 2. 1948 předat záležitosti stavby kulturního domu, které dosud spravoval. Ty byly předány o měsíc později učiteli zdejší školy Karlu Noskovi. Na stavbě kulturního domu se však farář Adámek i nadále aktivně podílel, ostatně jako mnoho dalších rudoleckých občanů, pro které byl kulturní dům chloubou obce. Podle rozhodnutí ministerstva vnitra z 27. 2. 1948 musely zastupitelstvo MNV opustit představitelé národních socialistů a lidovců. Šlo tehdy o ředitele školy Josefa Svobodu, dále rolníka Františka Kudrnu, faráře Františka Adámka a Jakuba Ferdana. Další z členů strany lidové, Roman Zach, byl v MNV ponechán, jelikož mu byla projevena důvěra. Nové zastupitelstvo si stanovilo v dubnu 1948 hlavní úkoly pro tento rok. Byly jimi místní rozhlas, úprava návsi (ještě do roku 1918 nazýváno náměstím Františka Josefa I.), úprava cest, dostavba kulturního domu, zřízení strojní stanice a splnění povinných zemědělských dodávek. O měsíc později došlo také konečně k dlouho připravované exhumaci mrtvol z bývalého zajateckého tábora. Obec následně vyčíslila své náklady na exhumaci částkou 25 000 Kč. V listopadu 1948 pak obec udělila čestné občanství (již prezidentu) Klementu Gottwaldovi u příležitosti jeho narozenin.1 Ve stejném měsíci udělilo Gottwaldovi čestná občanství mnoho obcí, včetně okresního města Dačic.
Přelom roku 1948 a 1949 pak Rudolci přinesl správní změnu, která zaváděla krajské úřady a obec tehdy připadla pod Krajský národní výbor v Jihlavě. Dačický okres, do kterého Český Rudolec patřil, byl územně změněn a došlo zde k rozrušení doposud zachovávaného zemského principu okresů. Nyní tak do dříve čistě moravského okresu spadalo Staroměstsko, které až dosud vždy patřilo k Čechám. Tato správní reforma měla jednak přenášet pravomoci z jednotlivých okresů (ONV) na kraje (KNV), jednak rozrušit zemskou česko " moravskou hranici po celé její délce. Neměla to být změna poslední, neboť o jedenáct let později v roce 1960 připadl díky další správní reformě Český Rudolec pod okres Jindřichův Hradec.
Nový úřad Krajského národního výboru v Jihlavě zajistil již v květnu 1949 přestavbu školy, na kterou schválil částku ve výši 100 000 Kč. V tomto období se škola stále ještě nazývala Masarykovou střední školou, v padesátých letech pak již toto označení samozřejmě zmizelo. V roce 1949 se také objevila snaha ONV Dačice o založení jednotného zemědělského družstva v obci. Na listopadovém zasedání vysvětloval referent ONV Hlava výhody družstevního hospodaření.2 Tato aktivita zde nebyla úspěšná, byla tedy alespoň konstatována nutnost dodržení povinných dodávek. V obci, jakožto sídle bývalého velkostatku, vznikl státní statek; také proto bylo založení dalšího zemědělského podniku problematické. Státnímu statku ještě předcházel krátký pokus o fungování pasteveckého družstva s chovem ovcí, který však brzy skončil. Následující rok 1950 se měl stát rokem snahy o další zlepšení vzhledu obce, ale také rokem prvních vážnějších důsledků komunistické diktatury. Z tohoto roku máme také čísla o počtu obyvatel, kterých zde žilo 405, což je oproti roku 1930 (506 obyvatel) úbytek ve výši stovky občanů. Ani přes příchod nových osídlenců namísto odsunutých v Českém Rudolci nedošlo k vyrovnání předválečného stavu. 3. 4. 2004 | Autor: Michal Stehlík
Redaktor: rebjonok | |
|
|
