HomeČlánkyFotogalerieKalendářKatalog odkazů

Podobné články

K dějinám Č. Rudolce

Slyšení v Senátu

Dušičky

V Lidéřovicích

Maříž

Příběhy - St.Město

Výzkumy ve S. Hobzí

XII. Č. Rudolec

XI. Č. Rudolec

X. Č. Rudolec

IX. Č. Rudolec

VIII. Č. Rudolec

KSČ proti církvi

VII. Č. Rudolec

Seznam usmrcených

VI. Č. Rudolec

V. Č. Rudolec

IV. Č. Rudolec

III. Č. Rudolec

II. Č. Rudolec

I. Č. Rudolec

Sudety

hranice

Podobná témata

Okolí Slavonic

Spolky

Hodnocení

Průměrná známka je 1.66.
Hodnotilo 27 čtenářů.
Tuto stránku shlédlo 10392 návštěvníků.

Udělte svoji známku
(5 nejhorší, 1 nejlepší)

VIII. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955

Od jednotlivých důsledků odsunu a příchodu nových obyvatel obraťme nyní pozornost k celkovému politickému vývoji v obci v letech 1945 " 1948. V květnu 1946 proběhly parlamentní volby, ve kterých zde s drtivou převahou zvítězila KSČ. Ze 183 voličů dalo hlas komunistům 107 občanů, další strany pak zůstaly se svými zisky hluboko za tímto výsledkem. Československá strana lidová získala 37 hlasů, národní socialisté 30 a poslední sociální demokracie se musela spokojit s pouhými devíti hlasy.1 Předsedou MNV se stal M. Bártů, ale již v říjnu 1946 ho vystřídal J. Havlík. Díky výsledkům voleb měli samozřejmě prim v obci komunisté. V radě se však za ČSL objevuje velice aktivní postava faráře Františka Adámka, který patřil k výrazným postavám zdejší obce. Na postě předsedy MNV došlo ke změně ještě v listopadu 1946, když J. Havlíka vystřídal Rudolf Vávrů. Poměrně časté střídání předních představitelů MNV bylo charakteristickou skutečností pro zdejší

pohraničí a výjimkou nebylo ani blízké okresní město Dačice.

Obec se musela potýkat s mnoha těžkostmi převážně hospodářského charakteru. Jen za rok 1945 byl schodek obecního hospodaření 103 918 Kč. Byl to druhý nejvyšší schodek mezi obcemi v pohraničí dačického okresu, vyšší měly již jen Slavonice (241 906 Kč). Z počátku roku 1946 pochází také vyúčtování nákladů a příjmů v záležitosti rudoleckých Němců a zajateckého tábora. Podle těchto čísel zde byl výtěžek z prodeje německého majetku 436 114 Kč a výše tzv. markových vkladů se vyšplhala do výše 1 518 446 RM. Naproti tomu zde byly nedoplatky výdajů za strážní oddíl a revoluční útvar 20 231 Kč. K přiloženému přehledu byl přiložen také seznam zajištěných vkladů rudoleckých Němců, kterých zde bylo jmenováno 41. Nejvyšší zajištěný vklad zde byl 20 126 RM, nejnižší naopak 2 RM.3 I přes velké množství podobných údajů se finanční záležitosti odsunutých nedají zcela přesně určit.

Před národním výborem Českého Rudolce stály další a další výdaje. Došlo k úpravě zdejší pošty, měla začít výstavba kulturního domu a mezi další výdaje patřily plány na vodovod, kanalizaci, silnici, přestavby německé obecní školy na učitelské byty atd. Objevila se i snaha o vystavění kina, na které již byla dokonce schválena půjčka 450 000 Kč, a jehož zřízení souviselo s novým kulturním domem. Přitom se na počátku roku 1947 objevily stížnosti na vedení obecního hospodaření; celá záležitost však zůstala pouze u stížností. Silné postavení KSČ v obci ani nepřipouštělo jinou možnost. O atmosféře doby, která zasáhla samozřejmě i Český Rudolec, svědčí i oslavy svátků v letech 1946 - 1947. Slavil se nejen 28. říjen jako den vzniku ČSR, ale i výročí Říjnové revoluce a vzniku SSSR. Zároveň však proběhla i sbírka na vystavění pomníku americkým vojákům v Plzni. Teprve únor 1948 a nástup monopolu moci KSČ přinesl definitivní jednobarevnost politického i kulturního života. Samostatnou kapitolou vývoje Českého Rudolce byla kauza zdejšího zámku. Jak již bylo výše řečeno, v květnových dnech roku 1945 byl zámek několikrát vykraden, dále se pak jednalo o jeho využití na ONV v Dačicích i Zemském národním výboru v Brně. V březnu 1946 bylo rozhodnuto zařadit zámeček do seznamu objektů určených k rekreaci, následně žádala obec o přidělení zámku do svého vlastnictví. V listopadu 1946 rozhodl ONV Dačice v této kauze, že žádost MNV v Českém Rudolci o příděl zámku do vlastnictví bude doporučena s důrazným upozorněním, že přidělením zámku bude obec velmi zatížena a dá se předpokládati, že udržování zámku by bylo pro obec finančně neúnosné. Nakonec připadl po roce 1948 zdejšímu státnímu statku, který ho využíval jako ubytovnu pro brigádníky a postupně tak docházelo k jeho chátrání.4 Ještě na konci 20. století byl rudolecký zámeček připomínkou devastačního období let 1948 - 1989.

Politická situace let 1945 - 1948 vyvrcholila únorovým převzetím moci KSČ. I v Českém Rudolci měla tato mocenská změna zcela konkrétní důsledky v podobě jednotlivých lidských osudů. Během únorové krize roku 1948 se odehrála 23. 2. schůze MNV v Českém Rudolci, na jejímž programu bylo i projednání telegramu prezidentu republiky dr. Edvardu Benešovi. Komunistům se podařilo aktivizovat všechny MNV, ve kterých měly většinu a použily tato prohlášení jako další nátlakovou metodu. I zde nakonec došlo k odeslání podobného telegramu do Prahy, i když poměr hlasů zde byl šest ku čtyřem. Nekomunisté v rudoleckém MNV dokázali stát velmi pevně na svých postojích, což nebyla vzhledem k okolním obcím samozřejmost. Odeslaný telegram nakonec zněl: "Pane presidente! MNV v Čes. Rudolci usnesl se ve své schůzi konané dne 23. února 1948 požádati Vás zdvořile by jste přijal demisi členů vlády, kteří Vám ji předali (demisi) aby jste byl pak laskav a pověřil doplněním vlády dosavadního předsedu Gottwalda. S projevem naprosté oddanosti Vaši hraničáři."