HomeČlánkyFotogalerieKalendářKatalog odkazů

Podobné články

K dějinám Č. Rudolce

Slyšení v Senátu

Dušičky

V Lidéřovicích

Maříž

Příběhy - St.Město

Výzkumy ve S. Hobzí

XII. Č. Rudolec

XI. Č. Rudolec

X. Č. Rudolec

IX. Č. Rudolec

VIII. Č. Rudolec

KSČ proti církvi

VII. Č. Rudolec

Seznam usmrcených

VI. Č. Rudolec

V. Č. Rudolec

IV. Č. Rudolec

III. Č. Rudolec

II. Č. Rudolec

I. Č. Rudolec

Sudety

hranice

Podobná témata

Okolí Slavonic

Spolky

Hodnocení

Průměrná známka je 1.28.
Hodnotilo 21 čtenářů.
Tuto stránku shlédlo 13649 návštěvníků.

Udělte svoji známku
(5 nejhorší, 1 nejlepší)

VII. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955

Dalším důsledkem odsunu rudoleckých Němců byl příchod nových usedlíků. Byli to většinou deputátníci nebo zemědělští dělníci z blízkého okolí. Šlo v drtivé většině o okresy Dačice, Jindřichův Hradec, Moravské Budějovice a Třešť. Objevíme však také místa jako Praha, Vlašim, Boskovice či Most. Nejprve byly obsazovány samozřejmě lepší domy a usedlosti. Stejné to pak bylo i s obsazováním opuštěných živností. Život v Českém Rudolci se však poměrně brzy začal od dramatických změn obracet ke každodennímu životu. Na rozdíl od mnoha odsunutých obcí v pohraničí dačického okresu zde byla výhodou poměrně silná předválečná komunita Čechů, která se stala základem pro další život obce a nechyběly zde tak starousedlické vztahy a zvyky. Na rozdíl od čistě německých míst, kde se velice těžce navazovalo na předválečný život, dokázal Český Rudolec na tuto svou minulost přece jen navázat. Problematické poválečné okolnosti (zajatecký tábor, odsun atd.) však připustily první schůzi MNV Český Rudolec teprve 1. října 1945, kdy byl předsedou zvolen národní socialista Václav Dvořák. Strana národně socialistická a lidová zde měla vedle komunistů poměrně silné postavení, což se projevilo i v dalším vývoji obce. Komunisté zde však i přesto byli nejsilnější stranou.

Přestože se Český Rudolec dokázal vyrovnávat s válkou a následným odsunem poměrně dobře, ani zde nechyběly klasické případy sporů mezi starousedlíky a novousedlíky, popř. případy majetkové trestné činnosti atd. Za všechny můžeme uvést dva příklady, které naznačují nejednoduchost poválečného vývoje. První z nich se týká velitele zdejší stanice SNB praporčíka Bařinky, jemuž nebylo místním národním výborem v září 1946 povoleno usídlení v obci (pěti hlasy proti dvěma) s odůvodněním: "Při přesídlení p. prap. Fr. Bařinky z bytu, který mu byl přidělen MNV, odřezal bez povolení lustry ve světnici a přenesl do nového bytu, též bez povolení MNV pořezal obecní dříví". Na stejném jednání ze dne 13. 9. 1946 pak MNV vydává opatření proti rozmáhajícímu se opilství v obci. Druhým případem byla kauza místního kováře Františka Homolky, na kterého se množily stížnosti od roku 1945. Za vše hovoří hodnocení: "Odmítá totiž práci místním rolníkům, nadává starousedlíkům hadrníků, opíjí se, hádá a rve." Případ novousedlíka F. Homolky byl dlouho trvajícím problémem Českého Rudolce. V říjnu 1946 bylo rozhodnuto ponechat ho prozatím v obci, po prvním dalším incidentu měl však být zbaven národního správcovství kovářské živnosti. O měsíc později byl skutečně definitivně zbaven národní správy. Přesto jeho případ tímto rozhodnutím neskončil. Ještě v roce 1954 žádal Homolka ONV Dačice o přidělení kovářské živnosti s odůvodněním, že "ve vesnicích Dolním a Horním Radíkově, Matějovci a Lideřovicích kováře nemají a nutně kovářské práce potřebují. ČSSS pro dostatek kovářských pracovníků by žadatele propustily." MNV v Českém Rudolci jeho žádost následně uvedly na pravou míru: "Homolka uvádí, že ČSSS mají dostatek kovářských pracovníků a že by jmenovaného propustily. Toto se nezakládá na pravdě, jelikož Homolka František jest od ČSSS propuštěn skrze neustálé opilství a narušování pracovní morálky. Podobně vyhrocených případů nebylo sice mnoho, přesto nacházíme na přelomu čtyřicátých a padesátých let pravidelná usnesení MNV Český Rudolec proti vzmáhajícímu se alkoholismu.