|
K dějinám Č. Rudolce Slyšení v Senátu Dušičky V Lidéřovicích Maříž Příběhy - St.Město Výzkumy ve S. Hobzí XII. Č. Rudolec XI. Č. Rudolec X. Č. Rudolec IX. Č. Rudolec VIII. Č. Rudolec KSČ proti církvi VII. Č. Rudolec Seznam usmrcených VI. Č. Rudolec V. Č. Rudolec IV. Č. Rudolec III. Č. Rudolec II. Č. Rudolec I. Č. Rudolec Sudety hranice Okolí Slavonic Spolky
|
|
|
V. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí
1918 – 1955 Zajatci byli při svém příchodu zbavováni zavazadel, čehož využívali obyvatelé okolních obcí k obohacování. Rozloha tábora činila kolem 160 ha, přičemž zajatci zde žili v dřevěných srubech a chatách, které si sami postavili. Při největším soustředění měl tábor přes 100 000 lidí, i když se toto číslo díky velké fluktuaci stanovuje poměrně těžko. Velkým problémem bylo zásobování, které nebylo v prvních dnech zajištěno vůbec, v následujících týdnech se sice zlepšilo, ale všeobecně těžká hospodářská situace se musela projevit i v Rudolci nedostatkem základního zboží. Velká kumulace lidí, špatné hygienické podmínky, nedostatek stravy, to vše způsobilo propuknutí infekčních chorob, tyfu a úplavice. Lazaret byl původně pouze v měšťanské škole a v budově lesní správy, později musel být rozšířen i do budovy zámku. Umístnění lazaretu jen zvýšilo poškození těchto budov. Zámek byl navíc během května a června 1945 několikrát vykraden. Obec byla díky infekční nákaze uzavřena a smělo se do ní pouze na speciální propustky. Během července a srpna poté došlo k odchodu zajatců a likvidaci zajateckého tábora.1 Většina z nich nastoupila do východních transportů do Sovětského svazu.
Se zajateckým táborem souvisela i otázka odsunu německých obyvatel Rudolce. Na rozdíl od ostatních obcí dačického okresu, ve kterých proběhl tzv. divoký odsun mezi 6. a 8. červnem 1945, došlo k odsunu z Českého Rudolce až v srpnu 1945. Velitel táborských partyzánů, plk. Vladimír Hobza, vysvětlil důvody vyjmutí Rudolce z červnového odsunu právě existencí zajateckého tábora, díky kterému je zde velká kumulace "německého živlu". Jak napsal 7. 6. 1945: "Navrhuji, aby čištění obce Český Rudolec od německého obyvatelstva bylo provedeno až po žních a to nejbližší čs. vojenskou posádkou a to z těchto důvodů České obyvatelstvo, které by okamžitě po vyčištění zbylo v obci, bylo by úplně utopeno v ohromném množství německého živlu. Je více než jisté, že by příslušníci zajateckého tábora dnes vylidněnou obec úplně vydrancovali." Tyto důvody byly shledány oprávněnými a k odsunu rudoleckých Němců skutečně došlo až po žních dne 30. srpna 1945. První skupina čítala asi padesát rodin, zbývající byli odsunuti v dubnu 1946. Odsun zde byl proto proveden na rozdíl od skutečně divokého vyhánění z června 1945 mírnějším způsobem. S odsunem německých obyvatel logicky souviselo zmizení jejich spolků, jakož i zdejší německé záložny. Ještě v září 1946 projednávalo zastupitelstvo MNV případné výjimky z odsunu, které se rozhodlo posuzovat případ od případu. Ačkoli hovoříme o mírnější formě odsunu, Český Rudolec nebyl ušetřen květnových vyostřených protiněmeckých nálad a jejich důsledků. Bezpečnostní spisy ONV Dačice zachycují např. sebevraždu utopením rudoleckého Němce Karla Zemánka z 18. 5. 1945. Jak hovoří spis: "Mrtvola byla nalezena po dvou dnech. Zemánek byl Němec a příslušník NSDAP " bál se budoucnosti." ONV Dačice registrovalo jen do 15. 5. 1945 v německých obcích slavonického okresu přes deset sebevražd zdejších Němců, přičemž tato statistika byla doplněna i o poznámku, že v několika případech existuje podezření z vraždy.
Kromě těchto případů se ONV Dačice zaměřil také na stíhání válečných zločinců okresu dačického. Vypracovaný seznam měl nakonec 47 položek, mezi kterými bylo deset rudoleckých Němců. Byli to Brandner Rudolf, Ederer Martin, Lamprecht Emanuel, Macho Wilhelm, Sickler Josef, Stangel Antonín, Stangel Ludwig, Stipák Karel, Wiskot Augustin a Wiskot Rudolf. Jejich vina spočívala podle popisu činnosti především v propagaci nacismu, členství v NSDAP, SA či SS, popřípadě služba ve wehrmachtu. Většina z nich byla již v době vypracování tohoto seznamu na území Rakouska.6 Kromě těchto jmen byli souzeni další rudolečtí Němci. Šlo především o již výše zmíněný případ Paar " Böhm a dále o několik menších provinění. 15. 2. 2004 | Autor: Michal Stehlík
Redaktor: rebjonok | |
|
|
